Nepříjemné otázky na pohovoru

 

 

Otázky personalistů, které se vám na pohovoru nebudou líbit

 

Na osobních pohovorech pravidelně zaznívají otázky, které uchazeči nesnáší. Personalisté se ptají na slabé stránky nebo dlouholeté vize do budoucna a očekávají jasnou odpověď. Poradíme vám, jak se s podobnými špeky popasovat.

 

  1. Jaké jsou vaše slabé stránky?

 

Otázka, u které se ošívá nejeden uchazeč, má svůj význam. Personalista díky ní zjistí, zda máte nadhled a schopnost sebereflexe. Samozřejmě ale existují dobré a špatné odpovědi.

Ještě před pár lety se používaly rádoby záporné vlastnosti, jako že je člověk příliš velký puntičkář nebo workoholik. Dnes podobné fráze patří k otřepaným klišé, které nikdo slyšet nechce. 

Nebojte se zmínit skutečné slabé stránky, na kterých ale aktivně pracujete. Například: „míval jsem problém s veřejnými projevy, ale prošel jsem školením a dnes je to mnohem lepší.“

Zásadně se vyhýbejte vlastnostem, na kterých se nedá efektivně pracovat a jsou nevhodné pro jakékoli zaměstnání. Patří k nim lenost, nedochvilnost nebo konfliktní povaha. 

 

 

  1. Kde se vidíte za pět/za deset/za patnáct let?

 

Nemáte představu, co budete dělat příští víkend, a personalista po vás chce rozplánovanou budoucnost na příštích x let. A myslí to vážně. 

Chce zjistit, zda přemýšlíte o své kariéře a jaké máte ambice. Proto byste neměli být pasivní. Jako například: „nevím, o budoucnosti nepřemýšlím“. Ale ani se nechlubit rodinným životem. Třeba takhle: „za pět let už budu na mateřské“. 

Představte si svoji kariéru a spojte ji s danou firmou. Pokud víte, jaký je z vaší pozice možný karierní postup, máte vyhráno. 

 

 

  1. Proč se hlásíte zrovna k nám?

 

Aktivně si hledáte práci? Rozeslali jste tuny životopisů a motivačních dopisů? Odpověděli jste v zásadě na všechno, co se alespoň blížilo vaším představám? Přesto se musíte na pohovoru tvářit, jakože po jiné firmě netoužíte. 

Personalisté počítají, že se na podobnou otázku připravíte. Přesně o to jim jde. Proto rozklikněte internet a začněte se učit. Najděte si historii firmy, nastudujte si, čím se zabývá, a naučte se pár jmen. Jakákoli odpověď zahrnující společnost bude vždy lepší než: „nechci přímo k vám, zkouším, kde mě vezmou“.